Jakub Váňa alias youtuber HouseBox: „S Peřejí jsem objevil úplně nový koníček“

Jakube, jak tě vůbec napadlo vyrazit s Peřejí? 

Je to jednoduché. Nikdy na žádný zážitek neřeknu ne. Vodácký zájezd právě do zemí jako Albánie a Řecka byl navíc jasná výzva.

Měl jsi před cestou nějaká očekávání? A co tě překvapilo nejvíc?

Těšil jsem se hlavně na ty řeky – slyšel jsem, že právě v Albánii a Řecku jsou skutečně nádherné. Nikdy jsem tam necestoval přímo ve vnitrozemí, takže jsem si vůbec neuměl představit, jak to vypadá. Každý, kdo už tam byl, ví, že právě v tom je největší překvapení. 

Ty řeky jsou tam absolutně fantastické.
 

V tomto případě jde ovšem o divokou vodu. Věděl jsi, do čeho jdeš?

Divokou vodu jsem do té doby sjížděl jenom jednou, a to ještě hodně amatérsky. Tady šlo o výzvu ve stylu: „…konečně se něco naučím, protože to bude s instruktorem a správnou technikou.“ A to se i stalo. Nevěděl jsem, jak to bude přesně vypadat. Ale těšil jsem se. 

Byl jsem velice příjemně překvapený.

Před cestou jsi tedy nebyl žádný zkušený vodák. Jaké bylo nasednout s Peřejí poprvé do lodi?

Strach jsem neměl, nemívám ho. Ovšem adrenalin to byl obrovský! Přece jenom udržet balanc není jenom tak – bojíš se, že se hned vykoupeš. Tělo se pádu do vody přirozeně brání. Ten adrenalin mě při tom vždycky vystřelil nahoru. 

V kombinaci s těmi krásnými výhledy a řekou v pohybu to byla pecka. 

Myslím, že jsem měl pěkně rozšířené zorničky. Nadšení. Z takových zážitků mívám obrovskou radost. Je to prostě adrenalin, nadšení a velká legrace.
 

Co tě na vodě bavilo nejvíc? Co tě úplně dostalo?

Poprvé jsem seděl vzadu na kormidle, to mě bavilo úplně nejvíc. Člověk má v takové pozici za celou loď odpovědnost. Udává směr háčkovi vepředu. Právě tohle byl skvělý zážitek. 

A ta nádherná příroda. To opakuju.

Výhledy z vody jsou totiž úplně jiné než při pěší turistice. Být přímo v korytě tekoucí řeky – tohle prostě jinde nezažijete. 

Co mě nejvíc dostalo? Celková náročnost vodáckého sportu. My Češi jsme zvyklí plavit se po klidných řekách, pít pivo a občas hrábnout pádlem. 

Na řekách v Albánii a Řecku jde ale o něco jiného: o techniku, udržení rovnováhy a pořádné pádlování.

Člověk si říká, že voda přece teče sama, tak proč pádlovat? Je to přesně naopak. Pádlovat musíte, abyste se udrželi v produ. Svaly mě bolely na konci z každého 11 dní. Chill navečer byl pak příjemný a zasloužený.

Takže celá výprava byla dost dynamická. Námaha, adrenalin, každý den jiné místo i řeka…

Přesně tak. Bylo toho dost. Hlavně přejíždění autem, to mě docela překvapilo. A zároveň to stálo prakticky za to. Každý den nová řeka, nové úseky, nová příroda a nové scenérie.

I když jsme někdy „jen“ navštívili město nebo vyrazili na výlet, šlo pokaždé o další nové a bez výjimky skvělé zážitky. 

Na tomto zájezdu si prostě užijete i boží výhledy z auta. Poznal jsem tak úplně nový kus Řecka i Albánie. 

Pokud už máte tyto země rádi, jde o velké plus.

Jakou jsi vůbec na vodáckém zájezdu chytil partu?

Dobrá otázka. Na vodáckých zájezdech je totiž krásné i to, že máte čas pořádně se poznat s úplně novými lidmi. Snídáte spolu. Pádlujete spolu. Večeříte spolu. 

Sdílíte všechny ty zážitky. 

V Albánii a Řecku jsem byl v moc moc dobré partě. I když jsme byli hodně rozdílní – ať už věkem nebo zkušenostmi – sedli jsme si. S některými lidmi se dokonce vídáme dál. 

To zní parádně. Jak jste vlastně trávili večery po náročných dnech na vodě?

Vždycky jsme si dali společnou večeři. Byl to čas popovídat si. Osobně neholduju alkoholu, takže jsem po jídle chodil spát. Ale každý to má jinak. 

Když to ovšem berete jako sportovní zážitek a chcete si kvalitně odpočinout, večírky do tří ráno nejsou na divoké vodě úplně ideální. (smích)

V Albánii a Řecku jsi zažil Martina, vyhlášeného instruktora Peřejí. Jak bys popsal jeho přístup?

Tak především, Martin je chodící štěstí a radost. Když něco vysvětluje, svítí mu oči. Je to až neuvěřitelné. Nedokážu si představit lepšího instruktora. Na vodě je jako doma.

Je na něm vidět, že svou práci miluje. Pro mě byl obrovskou inspirací i do mé vlastní práce – nejenže věcem rozumí, ale všechno předává s nadšením. 

Takhle má prostě vypadat správný instruktor. Fakt nepřeháním.

Co ti utkvělo v paměti nejvíc ze všeho?

Momenty, kdy jsme se v řekách udělali. To bylo fakt zábavné. 

Každý se přirozeně bojí, ale právě situace, kdy vypadnete z lodi jsou taky nejvíc poučné. Měl jsem kameru na helmě a všechny kritické okamžiky jsme si později zpomaleně přehrávali. Analyzovali jsme, co bylo špatně. 

A to mě bavilo. 

Hodně jsem se toho naučil a příště se cvaknutí vyhnul. To se mi nakonec dařilo.

To zní jako cenná zkušenost. Vypadá to, že tě zájezd s Peřejí pořádně posunul.

Rozhodně. Voda mě začala bavit a budu v ježdění dál pokračovat. 

Zjistil jsem, že pokud chci zažít opravdovou řeku, musím vyrazit za hranice. A to se mi líbí. Rád cestuju a v Evropě máme spoustu nádherných řek vlastně hned za rohem. 

Objevil jsem nový koníček i vášeň.

Vyrazil bys na ještě náročnější vodu?

No, takhle… (smích) Právě odjíždím do Slovinska na kajaky – opět s Martinem. 

Vyhlášená řeka Soča je mezi vodáky legendární, takže se moc těším. Na nové zážitky i nové dovednosti. Myslím, že tahle odpověď je dostatečná. 

Tohle je pro Peřej taky ta největší pochvala. Doporučil bys výpravu i někomu, kdo není úplně outdoorový typ?

Samozřejmě. Z nabídky olomoucké vodácké cestovky si můžete vybrat podle svých zkušeností a preferencí. 

Vyrazíte třeba na rafty, ty jsou méně náročné. Můžete si vybrat úplně klidnou řeku. Anebo vyrazit v období, kdy je menší průtok. 

Zvládne to i někdo, kdo nemá zatím vůbec žádné zkušenosti. Odměnou jsou zážitky a výhledy. Voda má v sobě navíc moc hezkou energii. 

Vyrazit s Peřej tours doporučuju všema deseti! Důvodů je víc než dost.